To, že ve hře postupuju někam, kam bych neměl, poznám podle toho, že nepřátelé mají o dost vyšší úroveň. Šel jsem splnit zkoušku do jeskyně Neposkvrněných, měl jsem lvl 10, nepřátelé lvl 14. Pižlal jsem je o dost dýl, než obvykle a dali mi zabrat. Na pavouky se ještě nechystám, ti jsou dost tuzí, tam půjdu až později.

Hrál jsem hromady RPG, Baldur´s Gate a hry tohoto typu, tam právě je interakce s okolím téměř nulová, dá se využít akorát dveří, či rohů, za který se můžu schovat. Tady je to jiný. Třeba ty teleportační pyramidy - jednoho člena s pyramidou vyšlu napřed, vyvolá boj a rychle se portne k ostatním, kteří čekají ve výhodné pozici a mají připravený bojiště. Když máš silný postavy, můžeš v inventáři tahat s sebou klidně i sud s olejem a ten si předem někam nachystat a počkáš, až nepřátelé půjdou okolo a ohnivý šíp a je to. Nebo ho pomocí teleportace rozbiju do vhodnýho místa. Žádný jiný RPG mi tohle neumožnilo.
Líbí se mi, že každý povolání ve hře je svým způsobem silný - nestalo se mi, že bych měl nějakou postavu nevyužitou/slabou. Lučištník parádní support zezadu, kouzelník je jasnej co dělá, ničema s dýkama má unikátní dovednosti + zvýšený útok zezadu, toho je třeba využívat. Bojovník z blízka - Madora je neskutečnej řezník, když má boosty na pohyblivost, tak má obrovskej operační rádius.
Určitě je fajn obít boty svých postav hřebíky, když pak kouzlíš mrazící kouzla, tak ti nebudou postavy klouzat a padat. Ledová zeď je taky paráda, dokáže zmrazit protivníky uvnitř, třeba i 3 najednou, když jsou blízko u sebe.
Okouzlení moc nepoužívám, ono to totiž dost často selže, takže na to prdím.
Lučištník pro zvýšení šance zásahu má kouzlo na přesnost.

Ty šance na zásah - to jsou principy RPG, simuluje to podmínky na bojišti - šlápneš na šutr, něco tě štípne a ty netrefíš. Tohle je v každé RPG hře, kde jsou nějaký statistiky a vlastnosti postav vyjádřeny v číslech.