Ano taky beru, ale přece si musíme uvědomit že Wermacht v roce 1938 nebyl to co v roce 1939, v roce 1939 byl i díky nám tak o 100 procent lepší než v roce 1938, ostatně srovnání armád v září roku 1938:
Československá armáda Wermacht
Vojáci 1 350 000(včetně záloh) 1 380 000
Pušky 762 000 2 000 000
Kulomety 48 000 80 000
Minomety 1380 4700
protitanková děla 1500 9600
Horská děla 280 127
Lehká polní děla 1236 7500
Hrubá a těžká děla 707 2040
Protiletadlová děla 500 2000
Tanky 450 1600
Letadla bojová 1300 2000
Údaje mohou být zčásti nepřesné, ale vyplývá z toho že co se týče lidské síly
jsme na tom byli s wermachtem podobně a další branci v roce 1938 z německa by byly v tu dobu problematické. Počítám s tím že v pevnostech by jsme je zezačátku války drtili minimálně v poměru 5:1, za všechno vypovídá konflikt na Ostravsku kde se Československá vojska bránila 2 dny než se dozvěděla kapitulaci země bez boje. Výsledek byl: 1 raněný čehoslovák, 15 mrtvých a 7 raněných němců.
Otázka je jak by se v případě obrany zachovalo 3 000 000 slováků, to ani teď nemůžeme tvrdit, protože se to nestalo. Mobilizační povinnost na ně platila stejně jako na čechy, němce, poláky a maďary v tehdejší ČSR. Jak plnili svou mobilizační povinnost občané ČSR mluvící německy, maďarsky a polsky mi není dodnes známo. Každopádně jsme se mohli spolehnout na pomoc armády Rumunska a jejich dobrovolníků, Jugoslávie a jejich dobrovolníků(hlavně srbové) a nemalou část tvořili také dobrovolnící čeští, starší 40-50 let a mladší 22-20 let.
Za všechno také mluví výpověď E.v.Mansteina, generála Wehrmachtu
u Norimberského vojenského tribunálu v roce 1946:
Byli bychom zcela nepochybně zůstali viset na jejich (československých) opevnění, protože jsme prakticky neměli žádné prostředky prolomit je.“
A Hitlerovo zděšení na jaře 1939 po záboru kompletní ČSR, který po prohlídce československého vojenského materiálu, opevnění, strategií a krizových scénářů zůstal v úžasu a už chápal krocení jeho generály ještě v roce 1938.
Nicméně na demoralizujícím účinku kapitulace která se s námi táhne dodnes si trvám, a ve vojenské historii je neslýchané aby obranyschopný národ takhle potupně kapituloval svému největšímu nepříteli a nevěděl co s ním a jak dlouho bude.