Me prijde, ze soucasne hry se predhaneji v grafice, ale novych napadu poskrovnu. Stejne jako pribehu.

A protoze se ocekava spis mlade cilove publikum, ktere je za hry ochotno utracet celkove mnohem vic a casteji, nez ti starsi, kteri maji praci, rodinu, zkusenosti, ... tak jsou ty hry staveny pro toto mlade publikum, tak aby to zvladla jeho naprosta vetsina.

Cimz se dostavame k te "kapacite 12 letyho decka". Omracit barevnymi a zvukovymi efekty, jednoduche mise, aby odpadla frustrace z neuspechu a prechod na jinou hru (a preplneny trh, ktery ma stejnych, jen jinak omalovanych , lizatek plne pulty).

K tomu samozrejme tlak na vydavani dalsich a adalsich titulu co nejdriv, takze ty opravdu slozite a cas berouci veci, jako propracovany pribeh, jsou tlaceny do pozadi, nahodit nejakou grafiku do vektoru a pak to nechat sesrotit vykonnu stroj, aby furt byla plna obrazovka, furt se neco hybalo a furt pribyvaly nejake body je proste jednodussi a efetnejsi na prvni pohled.

Malokdo asi pocita s tim, ze by dany konzument obsahu tu hru hral vickrat, nez dokaze spocitat na prstech jedne ruky (a myslim tim rozsah 0-5, nikoli 0-31, pripadne i vic)

Jasne, ze i pred 10 lety nebo 20 lety nebo 40 lety vznikaly rady her, ktere clovek dohral tak jednou, pokud vubec a zahodil. Ale taky vznikla rada kvalitnich her, ktere jsou zajimave dodnes i bez extremnich grafickych opicek.

Neni nahoda, ze vetsina her, co hraju ma datum vzniku jako 198x nebo 199x (jo, ctes spravne, 30+ let stary, stale aktualni), pripadne jde o jejich predelavky na moderni masiny, s tim, ze puvodni myslenka je prakticky nedotcena a rozsireni jsou volitelna. (A nekdy si muze takova rozsireni udelat kdokoli, takze vznikla kolem komunita, co se tim stale aktivne zabyva.)