Nekdy koukam behem hrani na streamy, clovek ziska nejake dobre tipy pro vlastni hrani. U open-worldu je to nesmysl, takze u Zaklinace 3 vim, ze jsem na nic nekoukal, ale nejak uz si nepamatuju, jak jsem behem hrani prisel na to, ze bych mel procist manual, jak to hrat nebo jestli to hraju dobre. Kazdopadne jsem hledal neco na netu a zjistil jsem prave to s tema koncema. Uz jsem to mel rozehrany tak, ze se vsechno spravit nedalo a mel jsem asi podobny problem jako ty, ze obcas jsem si rikal, tuhle odpoved teda nezvolim, protoze je to kravovina. Nicmene jsem si zaroven hlidal mantinely hry, ze nedelam neco, co sice mne prijde jako nejlepsi reseni, ale vyvojari z toho udelali nejhorsi reseni.

Tudiz jsem se dopracoval ke konci, ktery byl snesitelny a pocit, ktery z toho mas ty, ja nemam. Ale taky ti rozumim, zazil jsem to same u Mars: Wars Log, kde jsem do manualu ani na stream behem hrani nekouknul a az po debilnim konci jsem zjistil, ze jsem se mohl dopracovat k jinym lepsim koncum, akorat jsem o tom nevedel. Jsme zase u toho, co uz jsem tu psal, ze mam radeji filmovejsi zpracovani her, kdy mi scenarista pribeh nalinkuje a nemuze to dopadnout spatne, pokud to teda dopadnout spatne kazdopadne nema. Nerozumim fenomenu vice koncu her, stejne jako nerozumim tlaceni open-worldu uplne vsude i tam, kde to nedava smysl.