Dokud budes hrat hry na nejlehci obtiznosti umoznujici ti ignorovat 95% hernich mechanismu (schvalne, jak moc jsi v TW2 vyuzival alchymii, pasti, nebo magii?), tak budes mit problemy porad. A kazdy kdo bude umet treba jen zahnout doleva pro tebe bude machr vsech machru.
Kdysi davno jsem byl taky tele, pak jsem se jednou odhodlal na Dooma (toho uplne prvniho) na druhou nejtezsi obtiznost (nejtezsi je stejna jen se tam potvory respawnujou, na coz jsem tehdy urcite nemel). Zpocatku to byla hruza na rozmlaceni klavesnice, ale postupne jsem se naucil jak nepratele efektivne likvidovat a co na koho plati. Impove kteri me driv strasne vadili byli najednou nejlehci nepratele, protoze jsem se naucil klickovat mezi jejich fireballama (na nejlehci obtiznost jsem jen stal, tupe do nich strilel a tech par firebalu me jen polechtalo do xichtu, ale kdyz jich pak bylo vic, najednou to byl pruser). A z ty hry jsem pak mel uplne jiny pozitek a od te doby hraju vpodstate porad na nejvyssi obtiznosti a ani Dark Souls nepovazuji za nejak extra tezkou hru.

Dokud budes hrat sachy s triletym ditetem, nikdy nebudes nic umet a nikdy se nezlepsis.