V případě RPG (Role-playing game) tedy něco jako vtělení se do herní postavy, se nedá říct, za co nebo koho máš hrát.
O tom je kouzlo RPG, že si každý může hrát s postavou, s kterou ho to baví. V FPS má jasně definovanou postavu s řadou většinou 0-9 zbraní, které můžeš využít. V případě RPG her je to o stovkách zbraní, zbrojí, lektvarů, kouzlech, různých bonusech za různé útoky, různé postihy za různé věci.

Obecně s každou postavou by se RPG mělo dát dohrát. Třeba první fallouty byly ale při sestavení zlé postavy poněkud ochuzené, řada questů prý nešla dokončit, etc. Kdo by ale hrál fallout za zlouna, že.

Já sám třeba většinou hraju za lučištníka, protože nemám rád kontaktní boj. Je to celé takové potom zmatené a nepřehledné a ve většině her jen o klikání myší. Proto odstřeluju z dálky, plížím se. Alespoň v RPG kde to jde.