V tomto tutoriálku si postavíme trať a necháme po ní jezdit vláčky v pravidelných neměnných intervalech. Postupy kolem směrování a obecně práci s jízdním řádem jsou samozřejme využitelné i u jiných dopravních prostředků. U lodí a silničních vozidel jsou, troufnu si říct ještě užitečnější než u vlaků, kde je možné rozestupy udržet například dlouhými úseky mezi semafory.

Ale začněme od začátku

Máme mapu a rozhodli jsme se postavit trať z Plzně do Mostu přes Plasy, Rakovník a Žatec.

A to z prostinkého důvodu, v Plzni, Žatci i Mostě je spousta cestujících, takže by to mohl být výtaný zdroj navýšení příjmu. Trať lze samozřejme posléze využít i pro jiné druhy provozu.

Krásne na dobře vytvořených železničních sítích je to, že můžete přidávat nové a nové propoje (zdrojů s příjemci) s minimálními finančními náklady. Hra je dostatečně inteligentní, aby našla pro každý spoj optimální trasu.

Stavba trati

Protože hra je vytvořená s doplňujícími grafikami, vyberu pro naší stavbu Elektrifikovanou trať s maximální povolenou rychlostí 125 km/h. Jen pro přehled, u této stojí 10 dílků tratě zhruba 650 tisíc, u trati s limitem 231 km/h stojí stejná délka necelých 6 milionů a trať neomezeným limitem pak přes milionů 12. Ostatně na maximální (i provozní) rychlosti závisí cena za provoz, riskujeme, že rychlejšími vlaky a tratěmi cena za provoz sežere veškerý zisk vlaku a to není úplně ideální.

A postavíme si nádraží do městeček po cestě. Vřele doporučuji stavět jako první nádraží s minimem terénních úprav. Obyvatelstvo velké zásahy do okolí pěkně znechutí a rádi vám to vrátí zákazem postavit nádraží. Zkuste postavit nádraží 6x6 k vesnici a rázem jste na dně žebříčku oblíbenosti. Lidem se musí vnutit, že to jsou změny k lepšímu, takže nejprve stavíme nádraží a pak jim zdevastujeme okolí. Stanice vždycky musí být alespoň tak dlouhá, jako nejdelší vlak, který v ní bude zastavovat. Jinak se exponenciálně navyšují časy nutné pro naložení/vyložení.

Trošku oříšek nástává v Žatci. Tam mě sice bezmezně milují, ale vybourat větší část města by si asi nenechali jen tak. Takže řeším kompromisem přídáním jedné koleje s tím, že přes nádraží ani jeho okolí nikdy v budoucnu nebude proudit příliš velký provoz.

Doplníme koleje, trať, kvůli (zatím) plánovanému malému provozu navrhuji jako jednokolejnou, ale část z Plzně do Plasů si pro demonstraci využití návěstidel dvojkolejný uděláme.

Semafórky

Já pro stavbu využívám výhradně jen dva typy, tzv. advanced signals. Liší se mezi sebou jen tím, že přes typ s tabulkou se nedá projet zezadu, zatímco přes druhý typ ano, jako by tam to návěstidlo ani nebylo.

Tyhle semafory mají tu výhodu, že do jednoho mezisemaforového úseku (typicky u stanic a křížení) mohou vpustit i více vlaků najednou, pokud se jejich plánované směry nekříží. Při vhodné konstrukci nádraží se minimalizují časové ztráty způsobené čekáním na volnou kolej. Výše uvedený obrázek naznačuje, jak se dají semafory umísťovat tažením, v pravo dole ve výběru semaforů je číslo, jak daleko v takovém případě od sebe semafory budou.

Na dvojkolejné trati využíváme jednosměrné semafory, není úplně vhodné, když by se vlaky mohly prohánět v protisměru. U stanic pak obousměrné otočené do odjezdu z nádraží. Totéž je i na potkávacích místech, které jsou z důvodu plynulosti provozu umístěny mezi stanicemi na jednokolejné trati.

U Mostu opět dvojkolejná v místě, kde se napojuje na dvojkolejnou trať, aby se nekřížily vlaky (a nezdržovaly provoz). Dobré je si zapamtovat, že semafory se umísťují vždy před křížení a za křížením by naopak měl zůstat prostor ideálně na celý vlak. A to z důvodu, že jeden vlak v křížení pak dokáže zdržet vlaky, které by mohly klildně pokračovat jiným směrem. V krajním případě to vede k zácpě, kde se vlaky blokují navzájem a je nutný zásah obsluhy.

Vláčky

Tak, a trať máme, teď nejaký vlak, který nám náklady do ní vložené rychle vydělá zpět. Vybírám typ, který využívám na všech nízko-rychlostních osobních tratích. Velká kapacita, slušný výkon, nízké provozní náklady. Pokud tedy nevyužíváte základní sadu grafiky (čímž se o mnoho okrádáte), obecně doporučuji pro osobní dopravu spíše rovnou soupravové vlaky, místo sestavy lokomotiva+osobní vagony. Ty nejrychlejší vlaky jsou pouze soupravové a přechod ze sestavy lokomotiva+vagony na soupravu není možný automaticky (automatické vyměňování) a při počtu několika desítek souprav je ruční práce dost na palici.

Přidáme vagónky a poslední dva přestavíme na poštu.

Trasa a jízdní řád

Po rozkliknutí směrování (žlutá šipka na okýnku s vlakem) zadáme všechny body plánované trasy. Samozřejmě nezapomeneme i na cestu zpět.

V pravo nahoře okna s příkazy je magické tlačítko s jízdním řádem. Při prvním otevření zatím žalostně prázdný pohled, ale pro periodické spoje naprosto nepostradatelný, tedy pokud máte zájem, aby dopravní prostředky jezdili s neměnnými rozestupy.

Pokud chceme jízdní řád použít, je dobré ho vyplnit kompletně. Vyplnění položek čekacích časů u stanic je taky slušně použitelné pro případ, že nechceme, aby se nám zboží zkazilo v náklaďáku, než se celý naplní, ale zároveň také nechceme, aby jezdil náklaďák s jednou bednou. Ale pro periodický provoz je opravu nutné mít vyplněné všechny položky. Jen tak totiž dopravní prostředek umí dohánět zpoždení a čekat, když jede v předstihu. Naštěstí o prvotní vyplnění jízdního řádu se nám postará vlak sám, po aktivaci tlačítka automaticky. Vlak si projede trasu a všechny časy zaznamená do jízdního řádu.

A můžeme vypustit vlak na trasu.

Vlak si začne ukládat časy. Jelikož u stanic na něj zatím nic nečeká, tak ve stanici téměř nestaví, proto je nutné časy ručně poupravit. Já u malých vlaků mám ve velkých stanicích 3 dny, u velkých nádraží s pohybem více vlaků pak dnů pět. U rychlíků se mi osvědčilo 5 dnů na průběžné stanici a 8 dnů na konečných a velkých kříženích. Samozřejmě vše empiricky odpozorováno, žádnými výpočty to podložit nemůžu. Také je dobré zvětšit o den či dva interval mezi stanicemi, pro stříčka příhodu (čekání) a zároveň tím vlaku dáváme větší prostor na dohánění zpoždení.

Když vlak dojede znovu do prvního bodu v seznamu, zkompletuje se celý jízdní řád a jsou vidět plánované příjezdy a odjezdy z jednotlivých stanic. Já v tomto bodě posílám zkušební vlak do depa, abych mohl dokončit konfiguraci jízdních řádů a poslat ho, tentokrát už na hotovou trasu znovu od první stanice.

Jízdní řád máme, teď ještě zbývá donutit vlaky k tomu, aby jezdily v pravidelných intervalech. Četl jsem informace o patchi, který řeší jíždní řády mnohem komplexnějším způsobem (části z něj jsou už implementovány a právě je používáme), tam například je možné nastavit max. a min. rozestupy mezi vlaky, případně je nechat pravidelně rozložené. Tyto funkcionality ovšem zatím nemáme k dispozici, takže si musíme vystačit s tím, co je.

Podíváme se jak dlouho jízdní řád trvá. Tuto dobu podělíme počtem vlaků, které mají na spoji operovat a pak už jen zadáme datum začátku podle stanovených intervalů.

Já jsem zvolil pět vlaků, takže interval je přibližně 44 dnů, první vlak tedy vyjíždí 15. Března, Následující pak 30. Dubna. A tak dále, a tak dále. Konfigurace jízdních řádů je možná i při zasetavené hře, což je fajn, protože vám neubíhá herní čas zdlouhavým editováním. Herní čas je jak známo omezený (minimálně tím, že se přestanou objevovat nové dopravní prostředky) a každou vteřinu je výhodnější využít na stavbu nových věcí.

Tak, a vláčky můžou vyrazit. Pouštím je pojednom, protože by dlouhým čekáním zbytečně blokovaly místo ve stanici.

Vlaky jsou schopné dohánět poměrmně i značná zpoždění (v řádech stovek dnů), sice to chvíli trvá, ale nakonec se vše dostane do původního stavu. V jízdním řádu je navíc možné omezovat maximálná rychlost v úsecích. To je využitelné například v případě, že rychlovlakem projíždíte úsek, kde jezdí i náhladní vlaky. To je lepší omezit rychlost podle nich, místo neustálého rozjíždění a zastavování.

Máme nový dopravní prostředek

A co když se rozhodnu stávající dopravní prostředky vyměnit za rychlejší? Jeden si cvičně vyberu, vyměním a pomocí CTRL proměním automatický jízdní řád na poloautomat, který mi zachová čekací časy ve stanicích, ale aktualizuje jízdní časy. Pak už jen vyměnit zbytek vlaků a aktualizovat intervaly (to lze i za provozu), čas startu se počítá vždy při průjezdy první stanicí.

Tlačítko CTRL je takové kouzelné v celém transportu, zatímco SHIFT striktně říká cenu, kolik to bude stát, CTRL má různé funkce. Například nedávno jsem přišel na to, že když stisknu CTRL při stavbě kolejí, přepne se mi nástroj do mazacího režimu nebo že u obousměrných návěstidel umožňuje CTRL rychlou stavbu jednosměrných. S CTRL můžete dát v jízdním řádů jedním kliknutím vlaku "plně naložit" nebo při klonování vlaků umožnit vlakům sdílení stejných příkazů.

Takže téhle úžasné hře zdar.

JR