Úvod

Mnozí z vás již určitě slyšeli o tzv. cloud computingu, čili jakési infrastruktuře, která je založena na sdílení softwaru a hardwaru skrze síť (internet). Dnes bych vám zde sepsal pár postřehů o jeho bratříčkovi - cloud gamingu.

Jak již z názvu vyplývá, cloud gaming je technologický pojem, zaměřený na online hraní. Vše si lze v jednoduchosti představit tak, že uživatelův počítač (notebook, chytrý telefon atd.) je počátečním i koncovým zařízením, výpočet (výpočty procesoru, grafické karty apod.) dané hry běží na vzdáleně lokalizovaném serveru o výkonném hardwaru, odkud výsledný obraz putuje skrze internetový prohlížeč k hráči. Společnosti, které do zmíněného cloud gamingu "dělají", by se daly v současnosti spočítat na prstech jedné ruky, mezi nejvýznamnější patří američtí OnLive (2010) a Gaikai (2011).

OnLive

Co se týče služby OnLive, tak ta se v Evropě teprve zabydluje. Schéma je poměrně jednoduché - k hraní využíváte vlastního počítače, nebo si za sto "babek" zakoupíte jejich hrací skříňku (říkají tomu Game System), kterou připojíte k internetu a rovněž k jakékoliv obrazovce (s adekvátními konektory). Následně se dovybavíte připojením klasických kabelových nebo bezdrátových USB klávesnic/ myší. Velice se mi líbí způsob financování, kde si můžete vybrat, zda-li si hru zakoupíte za plnou cenu (a pochopitelně moci využívat permanentně) nebo za pár "šupů" na pár dní, či si rovnou zaplatíte měsíční balíček.

Kupříkladu takový Batman: Arkham Asylum. Hra je - podobně jako jiné hry - k bezplatnému vyzkoušení. Zaujala vás? Ne až tolik, ale potykat byste si s plnou verzí chtěli? Myslíte si, že bohatě stačí hru na několik málo dní ochutnat? Fajn, není problém. Za pár babek.

Pro náročnější uživatele je přímo jako stvořená nabídka měsíčního (měsíčních) užití služby jako takové, kde si zkrátka zaplatíte jednorázový poplatek a k dispozici máte hromadu her daného tematického balíčku.

Gaikai

Gaikai otevřel krámek sice o několik měsíců později, ambice má ale dalekosáhlejší. Jeho snem je zpřístupnit hry každému s jednoduchostí, jako by se jednalo o filmy či hudbu (rozuměj tak, že film nebo hudbu si dnes můžeš užít a přehrát takřka na čemkoliv, kdežto Crysis nebo Metro2033 si na netbooku/ tabletu nezahrajete). Již delší dobu jste si mohli vyzkoušet několik her, nyní je to přes 30 demoverzí (seznam her naleznete zde) povětšinou špičkových her.

Pokrytí v Evropě je na znatelně lepší úrovni (červenec 2011, zdroj: gaikai.com).

Klady a zápory

Obrovskou výhodou této technologie je, že třeba i na miniaturním notebooku nebo tabletu si můžete na nejvyšší detaily zahrát nejnáročnější hry jako je Crysis 2 nebo Grand Theft Auto IV. Hry přitom vůbec nemusíte mít zakoupené, stačí jen zaplatit měsíční poplatek za službu cloudového hraní, který se obvykle pohybuje okolo 10-20 dolarů měsíčně.
- citace z pctuning.tyden.cz

Aby to celé neznělo jako líbivá pohádka, je zde samozřejmě několik negativních elementů, které můžeme či nemůžeme ovlivnit. V prvé řadě je to kvalita a rychlost internetového připojení, bez pochyby stěžejní prvek (ne nadarmo je doporučováno připojení 5 Mb/s a vyšší). Co se větších herních zařízení týče, zařadil bych zde nutnost mít jakž takž svižný disk (7200 rpm, Raptor, apod.), ne žádný "Green" a podobné ploužáky z důvodu velkého objemu přijímaných streamovaných dat.Online. Rozsáhlá distribuce. Obrovské množství lidí. Co to představuje? Živnou půdu pro rušičku herního dění a zábavy - reklamu. Skutečnost, že se v cloud gamingu setkáme s tímto vtíravým prvkem je asi tak jistý, že ráno vyjde slunce. Otázkou je, do jaké míry a v jaké kvantitě se bude vyskytovat. Reklamu na nějakou HW komponentu od Alzy bych ještě snesl; dámská holítka či vložky zapotřebí jaksi nemám.

Dalším problémem je čas. Ano, čas, který uplyne mezi stiskem klávesy a výsledným efektem na obrazovce. Celá ta doba trasy signálu do výkonného "mozku" a odtud zase zpátky k vám. Nebuďme skeptičtí, svitla naděje.
(zdroj: nvidia.com)
Výše zmíněná společnost Gaikai se spolčila s nVidií a výsledkem je podle všeho stejná odezva, jako kdybyste seděli před televizí hrajíce na Xboxu či Playstationu. Přikládám snímek z prezentace (zdroj: nvidia.com).

Vlastní zkušenost

Nedalo mi to a musel jsem tuto revoluční technologii vyzkoušet na vlastní kůži. Nástrojem mi byl léty zahořený, archaický notebook Umax, výkonem asi tak na půli cesty v porovnání s rokem starým HTC smartphonem, avšak studijní účel splňující skvěle. Konfigurace stroje a rychlost připojení je následující:

Intel Pentium M @1,7GHz
512MB DDRII RAM
int. graf. karta
1280×800
HDD Toshiba 4000rpm
Google Chrome 19.0.1084

Jako první jsem okusil demoverzi NFS: The Run. Aplikace v internetovém prohlížeči nejprve prověří uživatelské prostředí, zkontroluje přítomnost a použitelnost Javy a Flashe. Poté už proběhne animace loga Gaikai a bezprostředně na to trailer a voalá, jsme v menu hry, odkud ji bez problému spustíme. Abych pravdu řekl, užil jsem si tak minutu, poté se snímky za sekundu (fps) změnily na fph (rozuměj frames per hour). Za vinu to pokládám právě pomalému disku, který nestíhal kvanta přijímaných dat a obraz i zvuk se výrazně sekaly. Ale ano, je to důkaz, že i na takto starém stroji to "funguje".

Druhá volba padla na Sniper: Ghost Warrior.






Stejně, jako v prvním případě, se hra začala po minutě hraní sekat. Kde je chyba, víme.

Osobní názor

Po bližším seznámení jsou mé pocity z existence cloud gamingu velmi pozitivní. No řekněte sami, dokázali byste si představit něco takového před deseti lety? Sám tomuto věřím a myslím si, že to doopravdy může tvořit hlavní slovo co do budoucnosti online hraní - technologické prostředky na to jsou, je třeba už jen zdokonalit pár věcí. Je pravda, že v naší banánové republice by se musely konečně změnit hmotné, ale i nehmotné podmínky provozu internetu, aby vše ideálně šlapalo tak, jak má. Nechme se překvapit, co nám následující léta přinesou.