Ja si napriklad uziju mnohem vic hry, u kterych premyslim, nez kde mam jen dezmyslenkovite klikat. Prakticky ke kazde zajimavejsi hre mam radu tabulek a poznamkovy aparat, ktere jsem si sam udelal. Ke hram, ktere jsem hral jen jednou a pak odlozil a smazal jsem vetsinou nic takoveho nedelal.

K zajimavym hram se vracim opakovane a zkousim je hrat ruznym zpusobem, najit vsechny easter eggs, vymyslet, jak ji projit necekanym a nepredpokladanym stylem, objevit "pravidlove cheaty" (jak pouzit pravidla hry proti ni same - nikoli zneuzit chybu v kodu, ale kreativne pouzit to, co tam tvurci dali schvalne, tak, abych dosahnul necekanych vysledku - napriklad v DaggerFall lze paralyzovat soupere, pak ho okrast, asi 80x, pak se jit vyspat nekam daleko (a ziskat level na kradeni) a kdyz se vratim, tak tam porad jeste je a muzu ho paralyzovat zase - hezke je, jak jde kryse ukrast: kulicku kocicich chlupu, dopis matce, obrazek snoubence a radu dalsich nahodnych a bezcennych, ale zajimavych veci
Nemluve o "Undead Rat" triku na trenovani boje )

Ale jak se rika - 100 lidi, 100 chuti.