Úspěchem mi je, když hru dohraju a patřičně si ji užiji. Pokud je hra dobrá, je mi aj líto, že už jsem to dohrál, napr. Divinity: Original sin.
Pamatuju si, že jsem v Might&Magic VI vytáhnul všechny postavy na level 170 (a ještě kousek). Většinou se to dá v pohodě dohrát s polovičním levelem, ale hra mě prostě bavila.